Jsou jako mé děti a to doslova. Než každá z nich spatřila světlo světa, trvalo to, stejně jako u dětí, devět měsíců. Někdy víc a někdy méně, ale většinou to tak vyšlo. Tři čtvrtě roku příprav, psaní, nákupů, vaření, ochutnávání, focení a taky mytí nádobí. Pak přišel ten krásný okamžik, kdy jsem držela čerstvý voňavý výtisk přímo z tiskárny a byla na něj neskutečně pyšná. A pak už jen zamávat a šup do knihkupectví!
Vaření je pro mne stejně jako herectví vášeň. Jak jsem už párkrát zmínila, na začátku byl především pud sebezáchovy. Tedy neumřít hlady :-) Když jsem se nastěhovala do svého prvního bytu, byla plotna najednou studená a lednička prázdná. Návštěvy restaurací se nejen prodražovaly, ale stávalo se, že jsem odcházela ne vždy úplně spokojená. Takže nezbylo než se do toho pustit sama. Vaření mi kupodivu šlo a hlavně mě bavilo. Možná i díky tomu, že jsem zdědila trochu talentu po mé milované babičce z Kroměříže, která byla excelentní kuchařka.
První kuchařka vznikla vlastně náhodou. Mí kamarádi a kamarádky víc a víc chtěli recepty na jídla, které u mě ochutnali. A tak jsem se rozhodla sepsat všechny mé oblíbené recepty do jedné knihy. Tak přišla na svět „Tak vařím já“. Bylo tak trochu mávnutí motýlích křídel, kdy jeden okamžik změní váš život.
Dnes se již moje rodina rozrostla o pět knižních ratolestí, a i když je každá jiná, všechny mají něco společného – jídlo a lásku. Ráda se s vámi o ně podělím.